Vysadit 60 stromů a namíchat světově unikátní kompost. To vše za pouhých 41 milionů Kč.

Pokácet v Liberci uschlý strom? Ale kde že. Na tom si nikdo kapsu nenamastí. To už raději oslovit výzkumníky z NDR, aby z veřejných peněz namíchali zázračný kompost určený pouze pro vybraná města, díky kterému stromy obživnou.

Na úvod předesílám, že se nejedná o žádný opožděný aprílový vtip. Rovnou přikládám odkaz na zápis z jednání libereckého zastupitelstva, který místy připomíná scénář absurdního dramatu. Podrobnosti o projektu jsou v 72 stránkovém dokumentu, tak jenom ve zkratce.

Zastupitelé za Změnu pro Liberec, což je prakticky místní označení pro Stranu Zelených, přihlásili město do mezinárodního projektu "Futree – Městské stromy na extrémních stanovištích". Rozpočet projektu byl 41 milionů korun a kromě Liberce jsou do něj zapojena ještě města Litoměřice, německé Drážďany, Freital a Univerzita UJEP. Výsledkem projektu by měla být výsadba 60 stromů v daných lokalitách a příprava speciálního humusového extraktu namíchaná zvlášť pro to které město a ten či onen strom. Když pak na jednání zastupitelstva začaly vyplouvat pochybnosti o smysluplnosti projektu, pokusili se Změnaři diskusi ukončit. To se jim ovšem nepovedlo, a tak začala show připomínající legendární vystoupení Kateřiny Biomasa-Jacques u Jana Krause, tentokrát v podání Karolíny Hrbkové a Jana Korytáře. Člověk by se tomu i zasmál, kdyby to nakonec daňového poplatníka nestálo tolik peněz:

Mgr. Machartová: Chtěla jsem se zeptat, jestli už jsou nějaké konkrétní vědecké osobnosti, které se budou na tomto výzkumu podílet. Jestli už jsou zřejmější a jasnější jména.Ing. Hrbková: Já vám to z hlavy neřeknu. Děvčata tušíte tam vzadu?Mgr. Korytář: Ale pokud nejsou, tak určitě budou, vzhledem k tomu, že tam bude partnerem ten výzkumný ústav.Ing. Noswitz, vedoucí oddělení získávání dotací: Dobrý den, jenom jsem chtěla podotknout, že přímo vědecké osobnosti ještě nemáme, nevíme tedy přesně, ale z Výzkumného ústavu Silva Taroucy se nám určitě zapojí UJEP a z Drážďan také, ale konkrétní ještě nevíme.

Pravicoví zastupitelé nad projektem nevěřícně kroutili hlavou a žádali vysvětlení, proč je drážďanský humus tak drahý a v čem je tak unikátní. Jan Korytář pak použil zajímavé přirovnání: 

"Je to asi něco podobného, jako kdyby tady pan Gábor, který byl v té válce v Afganistánu, tak kdyby přišel s nějakým projektem, a já jsem mu začal říkat: „no, ale pane Gábore, vy tam chcete vyslat nějaké vojáky, ale teď tam je vojáků spousta, tak proč tam budeme posílat další vojáky?“ A pak bych mu tady začal tvrdit: „a nezkoumali jste to, kdybyste si vzali třeba jenom vzduchovky, jestli by to nestačilo?“ Tak jenom, víte co, to já vám jenom říkám, že ta úroveň diskuse z odborného hlediska je pro mě v této rovině. Protože tady mluví do značné míry laici, kteří o tom moc nevědí, a ztrácíme tím opravdu hodně času."

Ze strany opozice padaly konstruktivní dotazy, jako např. proč nebyla oslovena místní věhlasná botanická zahrada. Na to následovalo odůvodnění, že Botanická zahrada Liberec nemá ve své zřizovací listině zmínku o tom, že je schopna vyrobit kompost.

Sami "výzkumníci" nevylučují, že projekt selže a že drážďanský hnůj stromy nezachrání. Proto je v rozpočtu celého projektu tzv. Analýza socioekonomických dopadů inovativních opatření, kterou se bude zabývat Univerzita UJEP. Podle náměstkyně Hrbkové se tím rozumí toto:

"Budou tam zhodnoceny nejenom dopady na ty dřeviny, bude se zkoumat, jak ty dřeviny vegetují a jestli tam byl přínos v těch substrátech či nikoliv, a bude tam zkoumán i dopad na obyvatele, tzn., jak se to lidem líbí nebo nelíbí."

Pokud bych byl takto přistižen, že tuneluji městský rozpočet, asi bych chodil kanálem. Paní Hrbková ale dokonce ještě zvítězila v soutěži Komunální politik roku v kategorii Veřejná zeleň. Jako kdyby David Rath měl v roce 2014 získat ocenění Vinař roku. Po udělení ceny se pak paní Hrbková ještě cítila ublíženě, když o tom kolegové z Hnutí ANO neinformovali veřejnost. Dokonce si paní náměstkyně postěžovala, že si sama musela vydat tiskovou zprávu, jak je dobrá. 

I kdyby měl ten zázračný kompost z NDR uzdravit pár stromů, tak je cena 41 milionů pro 4 města absurdní. Nejeden z nás by byl ochotný vysázet 60 stromů a pak je doživotně hnojit kvalitním kompostem z vlastní zahrádky. To vše za zlomek ceny.

Je otázkou času, kdy se tento projekt objeví v sekci Zmařené dotace, kam dneska například patří zvedací most v Kolíně, který se ovšem nezvedá. Na tuhle kolínskou legraci ovšem tehdy padla celá miliarda.